|
| |
|
|
Divadelní rodina Petra Čepka metodou orální historie
Smrčková, Lenka ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce, řadící se do oboru soudobých dějin, zjišťuje, zda fungování rodiny a jednotlivé životní osudy jejích členů ovlivňuje fakt, že jejím členem je veřejně známá osobnost, která dosahuje popularity u široké veřejnosti. K výzkumu byla vybrána nejbližší rodina herce Petra Čepka. Metodologický rámec práce tvoří rodinná paměť, respektive kolektivní paměť Maurice Halbwachse. Petr Čepek byl výraznou osobností druhé poloviny dvacátého století na poli československého divadla i filmu. Stál u zrodu fenoménu Činoherního klubu, přímo se angažoval v listopadových událostech roku 1989. Jeho předčasná smrt je spojována s filmem Lekce Faust. Práce mapuje životní osudy jednotlivých členů jeho rodiny, které zároveň slouží jako pohled na rodinný život po boku populární osobnosti.
|
|
|
Vnímání transgeneračního přenosu v rodině z pohledu osob středního věku
Tanzerová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá transgeneračním přenosem a opakujícími se tématy rodinného příběhu z pohledu osob středního věku. Vychází z diplomové práce nazvané Posttraumatický stres a růst u přeživších holocaust a jejich rodin. V teoretické části jsou nejdříve definovány pojmy stres, trauma a posttraumatický růst. Dále je pozornost věnována historické perspektivě na traumatické události 20. století, jež výrazně ovlivnily život respondentů (2. světová válka, období komunismu) a tématu mezigeneračního přenosu v rodinném kontextu. Empirická část této práce vychází z kvantitativního a kvalitativního výzkumu. První část se věnuje mapování konkrétních aspektů posttraumatického stresu a růstu u přeživších holocaust a jejich potomků (N = 150, data sesbírána v CEITEC). Ve shodě s dalšími výzkumy se ukázalo, že se u přeživších holocaust a jejich potomků vyskytuje vyšší míra posttraumatického stresu i růstu a mezi oběma fenomény existuje lineární závislost. Kvalitativní výzkum (N = 21) se naopak zaměřil na mezigenerační přenos v rodinné paměti. Byly mapovány oblasti rodinných rolí, fungování i témat jako tradice, spiritualita a loajalita. U vybraných respondentů se mezigenerační opakování objevuje například v oblasti: partnerských obtíží, narušených vztahů rodič - dítě, osobnostních specifik, postojů a...
|
|
|
Mezinárodní den žen v paměti jedné rodiny
Daňková, Klára ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Práce se bude zabývat pohledem na oslavu Mezinárodního dne žen - svátku, jehož dnešní vnímání silně ovlivnila jeho zřetelná ideologizace před rokem 1989. Práce bude reflektovat jeho vnímání očima žen tří generací jedné rodiny. Stěžejní část práce se zaměří na analýzu kolektivní paměti a rodinného vzpomínání na konkrétní událost v jedné rodině vzhledem ke generačním rozdílům.
|
|
| |
|
|
Kooperace seniorů a žáků prvního stupně ZŠ ve vzdělávací oblasti člověk a jeho svět
Vyhnalová, Andrea ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Klíčovým tématem této práce jsou mezigenerační vztahy ve smyslu budování pozitivního přístupu ke stáří u žáků 1. stupně základní školy. Vzhledem k faktu demografického stárnutí populace, je velmi aktuální přemýšlet o aktivním zapojení seniorů do veřejného života včetně zúročení jejich zkušeností. Teoretická část práce se zabývá mezigeneračními vztahy, popisuje stáří jako plnohodnotnou etapu života, pojednává o postojích a hodnotách. Praktická část nabízí postup rozvoje spolupráce mezi žáky prvního stupně ZŠ a seniory v předmětech vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Cílem mezigenerační spolupráce bude prostřednictvím vedení rozhovorů, zaznamenání vzpomínek a další práce s nimi zvyšovat zájem žáků o moderní dějiny a pomocí námětů ke spolupráci také posílit úctu ke stáří a předcházet tak projevům ageismu. KLÍČOVÁ SLOVA demografické stárnutí populace, ageismus, mezigenerační vztahy, pozitivní přístup ke stáří, rodinná paměť, vzpomínky, projektové vyučování, inspirace pro školní výuku, člověk a jeho svět
|
|
|
Potomci 50. let. Rodinná paměť v rodinách politických vězňů
Olšák, Miroslav ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Doskočil, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rodinnou pamětí v rodinách československých politických vězňů 50. let. Pokládá si přitom dvě základní výzkumné otázky: Zachoval se v konkrétních rodinách příběh jejich předka, který byl v období po roce 1948 politicky pronásledován a následně vězněn, a zachoval se bez výrazných posunů oproti skutečnosti? Na stanovené téma je nahlíženo prostřednictvím příběhu tří konkrétních rodin - Bedřicha Fučíka, Ladislava Jehličky a Karla Procházky. Tito tři političtí vězni již nežijí, proto se předmětem zkoumání staly výpovědi tří generací jejich potomků. Osobní rozhovory s nimi jsou tedy primárním pramenem této práce. Ty doplnily archivní zdroje a původní texty Bedřicha Fučíka a Ladislava Jehličky. Jednotlivé výpovědi ukázaly, že se v rodinné paměti příběh předka zachoval, ale každá rodina či konkrétní narátor má pochopitelně i svá specifika. U některých narátorů tak nalezneme výraznější posuny oproti skutečnosti, které se naopak u jiných neprojevily. Klíčová slova političtí vězni, 50. léta, rodinná paměť, komunistický režim, orální historie
|
|
|
Politické věznění jako součást mezigeneračního předávání rodové historie pomocí příběhů
Plecháčková, Debora ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Tomášek, Marcel (oponent)
Práce se zabývá mezigeneračním předáváním příběhů politických vězňů 50. let. V teoretické části autorka zpracovává pojmy související se sociologií paměti jako kolektivní paměť, rodinná (potažmo rodová) paměť, komunikativní paměť, generace. Shrnuje také historický kontext politického věznění, Pražského jara a Sametové revoluce. Následně provádí kvalitativní analýzu pořízených rozhovorů vždy se dvěma následujícími generacemi potomků šesti politických vězňů. Analýza odhalila, že komunikační situaci významně spoluurčovaly autorčiny mezigenerační vztahy ke zpovídaným: ke generaci prarodičů, rodičů a v některých případech i vrstevníků. Stejně tak často nacházená zamyšlení o historii a osudech lidí, opakující se konkrétní příběhy se symbolickým obsahem a v neposlední řadě prolínání velké (národní) a malé (rodinné) historie odpovídaly žánru vyprávění přiměřenému komunikační situací. Rozhovory dovolují charakterizovat mezigenerační předávání příběhů politických vězňů 50. let jako komunikativní paměť vázanou na určité životní situace (např. adolescentní vyptávání), ale také omezovanou řadou bariér. Při předávání rodinné historie ale zřejmě i mimo něj se automaticky předávají i rodové postoje ke světu a politickému zřízení společnosti. Srovnání s podobným výzkumem Welzera, Mollerové a Tschiggnallové o...
|
host ::
RSS.